top of page

FAJNE TO TU MAME - MÍSTA Z LETNÍ SOUTĚŽE

Přátelé, chtěl bych Vám všem ještě jednou moc poděkovat za desítky míst, které jste poslali s vašimi příběhy do letní soutěže. Udělali jste mi obrovskou radost!

Jasně se ukázalo, že každý z nás má na Opavsku, Hlučínsku a Vítkovsku svá oblíbená místa, kam se rád vrací a na která rád vzpomíná. Víte, místo se stává zajímavým, když má svůj příběh.

Vybral jsem pro Vás několik míst a příběhů a vyznačil je do mapy. Rozhodně si mezi nimi najdete spoustu tipů na výlet s rodinou či přáteli. Věřím, že si to užijete stejně jako já.

Kaplička Panny Marie Lurdské

Kaplička se nachází v katastru obce Hradec nad Moravicí, asi 100 metrů vlevo za odbočkou na Benkovice, na úpatí kopce Hanuše v blízkosti pily. Dle dochovaných historických pramenů se vznik této kapličky datuje do roku 1880. Nechala jí zde postavit zbožná rodina vídeňského lékaře. Kaplička je také zanesena v soudobých vojenských mapách. A proč toto obyčejné místečko mám tak ráda?Často jsme k ní s maminkou jezdily. Kaplička byla místem, kde vznikly nové druhy vět. Když jsem byla náctiletá a myslela jsem si, že mi patří svět, jsem vysílala k Panně Marii věty rozkazovačné. Později, po studiu na střední škole jsem už volila věty prosebné. Ve středních letech jsem vyslovovala věty děkovné. Mnoho hradeckých občanů tam nosí květiny, zapalují svíčky. Je to klidné místečko vhodné k rozjímání, ke ztišení se. V letních měsících je ještě kouzelnější. A víte kdy? Když dojde ke spojení vůně květin a čerstvě řezaného dřeva na nedaleké pile. V tom okamžiku se zde zastaví čas. Jen stojíte se zavřenýma očima a do celého těla vám prostupuje omamná vůně dřeva.

Paní Ladislava z Nových Sedlic


Stříbrné jezero - Sádrák

Tady jsem prožila dětství. A vždy se tady ráda vracím. V létě koupat a na nanuk a párek v rohlíku, na podzim pozorovat jak se zbarvují listy, v zimě krmení labutí, bruslení, sáňkování, na jaře krásné procházky, nebo projet se na kole. Prostě si jen tak sednout do trávy a na nic nemyslet. Protože tenhle pohled nikdy neomrzí.

Paní Lucie z Velkých Hoštic

Poutní místo sv. Anny v Opavě Jaktaři

Mám k tomuto poutnímu místu dlouholetý vztah, vlastně celý život. V Jaktaři jsem vyrůstal. Pravidelně sem chodím běhat během celého roku. Chodím zde na křížové cesty na Velký Pátek ze Zlatníků s mladými lidmi. Když mě to výjde tak zde zavítám v létě na mši sv. na pouť. Toto místo mám moc rád.

Pan Lukáš z Opavy


Stromková cesta

Od svého narození žiji na Hlučínsku. Jako dítě školou povinné jsem chodívala „na třešně“ na tzv. „stromkovou cestu“. Jednalo se o třešňovou alej podél polní cesty mezi lány polí v severovýchodní části obce Rohov, směřující ke státní hranici s Polskem. Tyto ovocné stromy byly v šedesátých letech minulého století pronajímány občanům za úplatu a hlídal je obecní hlídač, aby nezvaný návštěvník jejich chutné plody neočesal. Ovšem my jsme jako děti toho nedbali a trhali třešně i na těchto pronajatých stromech, které byly označovány pro evidenci nájemců číslicemi na kmeni. Většinou na strom vylezli kluci a házeli dolů třešně děvčatům. Pokud se ovšem stalo, že to uviděl hlídač, bylo zle, v nejlepším případě nás jen hnal pryč z aleje, v tom horším se o tom dozvěděli rodiče a hrozil výprask. Dle rčení, že zakázané ovoce nejlépe chutná, chodili na třešně i tací, kteří měli doma tyto ovocné dřeviny ve svých zahradách.

Paní Marie z Rohova


Rozhledna Halaška

Těch míst je hodně, ale pokud je třeba k určitému místu uvést i příběh pak je to tento: Rozhledna Halaška v dubnu 2022, kterou jsem po operaci /totální endoprotéza kyčle v září 2021/ jako první rozhlednu zdolala již v plné síle :-).

Paní Eva z Opavy



Zámek Raduň

Zámek Raduň je malým zámečkem s romantickým parkem, kde jsem si vždy jako malá holka představovala, jak se v tomto parku procházejí princezny a jak si na zámečku žily, jaké byly jejich osudy a příběhy. Do zámeckého parku nás brávali rodiče i babička s dědou, kteří odtud pocházeli. Zámek procházel rekonstrukcí, tak do doby, než bylo možné jej navštívit uvnitř a přemýšlet nad životem tehdejších "princezen a princů" jsme s rodiči téměř každou neděli chodívali do zdejšího parku nebo do zámeckého parku v nedalekém Hradci nad Moravicí. Ve zdejším parku se nacházejí tři zvláštní stromy. A všichni víme, že trojka je pohádkové číslo, neboť pán král měl tři syny nebo tři dcery, plnila se tři přání, zdolávaly tři překážky, tři oříšky pro Popelku byly určeny, tři životy měl hrdina k dispozici a vůbec trojek bychom našli v pohádkových příbězích ještě hodně. Takže tyto stromy jsou pohádkové a zajímavé už jen vlastně tím, že jsou tři. Možná zde padly životy tří princů, chrabrých bojovníků nebo tří prostých dívek, a na jejich počest vyrostly tři stromy. Kdo ví. Tyto stromy, jak mi říkával můj dědeček a později tatínek, jsou zvláštní v tom, že když se člověk postaví doprostřed mezi ně a podívá do jejich koruny, začne se s ním točit celý svět. Možná si zde může člověk přát nějaké to přání a možná dokonce mohou být ta přání tři:-). Ale tatínek s dědečkem mi řekli jen toto. A jak oni oba jako kluci k těmto stromům běhávali a dívali se do jejich koruny, aby se s nimi zatočil svět, tak i já toto předávám svým třem dcerám a beru je ke třem stromům do krásného přírodního parku pohádkového zámku v Raduni. A jestli se ten svět s vámi na místě uprostřed třech stromů zatočí, to vám nepovím, to si přijďte vyzkoušet do Raduně sami. P.S. A pro jistotu...nezapomeňte si zde taky něco přát."

Paní Jana z Hradce nad Moravicí


Zámek Kravaře

Před několika měsíci jsem se přestěhovala sem do Kravař. Byla jsem tu bez větších očekávání, ale postupně se mi tohle místo otevíralo jako květina, která se rozvíjí pod paprsky slunce. První, co mě okouzlilo, byl zámek s jeho nádherným parkem. Zámecká expozice představuje historii tohoto místa od doby alchymisty Sendivoje přes rodinu Eichendorffů až po 20. století. Až vstoupíte do zámku, budete mít pocit, že jste se ocitli v minulosti. Během exkurze budete mít možnost nahlédnout do života těch, kdo zde žili, od majitelů zámku po obyčejné lidi. A ten park! Je to opravdu zvláštní místo. Jsou ty krásné stezky pro milovníky přírody. Na těchto cestách viz důkazy o přítomnosti bobrů, který napovídají příběhy svého života: stopy mezi jezery a k řece, stopy jejich zubů na stromech. To je opravdu ráj pro ty, kdo milují objevování tajů divoké přírody. Při procházkách často můžete potkat zajíce. Jejich náhlý skok přes rozkvetlou louku připomíná radostné okamžiky dětství, kdy se zdá, že celý svět je plný zázraků. Každý pohyb těchto plachých tvorečků je jako připomínka, že krása je v těch nejjednodušších a nejklidnějších okamžicích. Zajíc se stává jakýmsi poslem přírody, který nám říká, abychom si našli čas na to, abychom se zastavili a obdivovali to, co nás obklopuje.

Paní Iuliia z Kravař



Ještě jednou gratuluji oběma vítězům a děkuji, že jsme společně ukázali, že FAJNE TO TU MAME!

Váš Herbert Pavera

104 zobrazení0 komentářů

Comments


bottom of page